Jaké časy čekají kulturu v Kuřimi? Jak se projeví v kultuře zvyšující se životní náklady, které nedovolí chodit jen tak na cokoliv? 

Jaká bude kultura v době války a inflace?  Budou to opět umělci, kteří budou jezdit po koncertech za jídlo a pití? Nebo je bude stát či města dotovat? A budou si domácnosti moci dovolit drahé kulturní akce? První signály už můžeme vidět na našem kulturním domě, který už nezáří do nočního města, ale zhasíná s desátou hodinou.

Současně pevně věřím, že si i v dobách těžkých každý najde to své pohlazení pro svoji duši. Pro duši, která bez kultury chřadne. A jakou roli v tom může hrát město a jeho kulturní koncepce?

Střídavě oblačno

Od dob Jiřího moravského Brabce uplynulo několik let a zdá se, že covidová doba to ještě hodně protáhla. Od tehdy cíleně vedené kulturní dramaturgie (byť ne každému se folk a country líbí) se pomaloučku začala kultura v Kuřimi nadechovat a inspirována Tišnovem stáhla z jeho kulturního střediska hned několik lidí k sobě s ambicí se mu vyrovnat. 

V Tišnově jsou kulturní akce vyprodané (Richard Müller, Jaromír Nohavica, koncerty u Palce, atd..) a u nás „střídavě oblačno“. Poslední koncert Davida Kollera jsem si náramně užil, ale pouhým pohledem kolem sebe jsem si říkal, proč je tu tak málo lidí? Vždyť je to poslední koncert Kuřimského kulturního léta. Bylo to cenou vstupenky, nedostatečnou propagací či pouze horším počasím?

Skvělé byly taktéž koncerty Marka Ebena, Laca Décziho, Dana Bárty, Anny K, Ondřeje Havelky, představení divadla, filmy a tak dále. Sympatická dramaturgie, ale vstupenky nebyly levné a další zdražování už může u diváka narazit. 

Bude velmi nutné citlivě a se zkušeností plánovat další kulturní akce, které zajistí uspokojení jak kulturního, tak i ekonomického pohledu. Samozřejmě kultura není a nebude primárně výdělečná, ale poloprázdné sály nemotivují ani organizátory, tak ani umělce. 

Břímě kulturního domu

Navíc je kultura v Kuřimi je zatížena problematickou investicí do rekonstrukce Kulturního domu, do které se při každé příležitosti strefuje opozice, že měl být kulturním centrem a je prázdná slupka bez života. Oslavili jsme 60. výročí kulturního domu. Má skvělou historii a světlou budoucnost, ale současnost jasná není, přiznejme si. 

Je třeba se na věc podívat kriticky, proč tomu tak je. Problém vidím už od zadání studie v roce 2008 (tehdy ještě za asistence kritizující ODS), které bylo nereálné stavu tehdejšího kulturního domu. Rekonstrukce tak za běhu narážela na nepřipravenost projektu od špatného projektanta, protahovala se a tím se také významně prodražila. 

Druhý problém pak bylo nabalování dalších záplat, které hasily problémy. U toho je třeba z kritiky přejít do sebekritiky, protože KUŘIMÁCI  tomu už „koaličně přihlíželi“, když se stavba rozbíhala. Místo původních 76 milionů jsme dnes na 192 miliónech korun a zřejmě nejsme u konce.

Ptáte se proč? Kromě statiky, nečekaných stavebních vícenákladů až po to, že nikdo v projektu nepočítal s tím, že budova se skleněnou střechou a stěnami bude potřebovat klimatizaci, která se dokončovala až letos. Horko a covid definitivně vyhnali restauraci a všechny letní akce. 

Co by Kuřim mohla za ušetřené miliony mít? Možná pár desítek let kultury zdarma?  Nebo minimálně další prostředky na podporu kultury v nadcházejících dobách. Je to trochu paradox, že září i na některých předvolebních letácích jako ikona úspěšného projektu.

Kdo za to nese vinu? S tímto dotazem se vždy obracím k  panu starostovi, který kulturní oblast (včetně spojených investic) má na starost. A kdo se tomu začne věnovat? Dům svěřený do správy technických služeb strádá provozně, jakoby to jeho správci brali spíše za trest. Nemyslím to zle, ač za tyto otázky nejsem oblíben. Já se jen upřímně bojím, kdy si to konečně přiznáme.

Je na čase, aby kulturní dům dostal nový impuls. Je třeba dát mu provozně ten správný režim a efektivitu. Bude třeba mu pomoci s jeho provozní energetickou bilancí instalací fotovoltaiky a dalšími energetickými opatřeními. To jsou ale další investice, které budou nevyhnutelné.

Udržitelný spolkový život s autentickými akcemi

Kulturní dům si zaslouží vdechnout život. Proto je nutné, aby kulturní dům dostal do správy někdo, kdo jej nebere za trest, ale bude o něj opravdu pečovat a starat se, aby plnil svůj primární účel, kdy tam Kuřimáci budou rádi chodit, zažívat tam úžasné okamžiky a být na něj hrdí. Nemohu se ubránit dojmu, že máme v tomto směru co zlepšovat. Je třeba změna.

Chceme vytvořit koncepci rozvoje kultury (podobně jako jsme sepsali u sportu) v Kuřimi. Sjednocení kulturních složek pod jednu příspěvkovou organizaci vnímáme jako příležitost koordinovat aktivity jednotlivých pořadatelů kulturních akcí. Ukazuje se, že u nás mohou vyrůst atraktivní kulturní projekty, na které můžeme být hrdí a které mohou vtisknout městu pozitivní image.

Do popředí se pak přirozeně dostanou iniciativy generující autentický obsah spojený s místními komunitami, například kuřimská Četnická stanice, Hasičské hody, Handec Fest, Babské hody a další. Chceme podporovat kulturní akce pro veřejnost, které organizují spolky i jednotlivci, a to jak mediálně, finančně a materiálně, aby kuřimští občané měli příležitosti, jak trávit svůj volný čas přímo ve městě se svými přáteli a sousedy.

Klademe důraz na dlouhodobě udržitelné spolkové aktivity pro podporu rodin, zejména vedení dětí k aktivnímu využití volného času. Budeme udržovat kvalitní podmínky pro volnočasové aktivity a pomáhat rozvíjet komunitní prostory ve spolupráci se spolky.

Chceme, aby kuřimská kultura byla pro občany součást běžného života a zároveň tvořila z Kuřimi něco osobitého až jedinečného. A tomu můžeme přispět všichni, abychom mohli mluvit o Kuřimi nejen jako o městu sportu či města průmyslu, ale také Kuřimi kulturní.

Petr Mikšovič

(18. 9. 2022)